2.den - Banát - Ubytování u Pražáků, neplánovaný odpočinek, hospoda

26.9.2008

Dnešek začínám psát až od poledne, protože se mě nechtělo kouskovat cestu na dva články. Takže dojeli jsme do Rovenska, teď ještě najít dům Pražáků č.p.55 u kterých jsme měli z domu domluvené ubytování, zajeli jsme na náves a zeptali se pána co právě šel kolem. Poprvé jsme zaslechli tu banátskou češtinu. Kde bydlí Pražákovi už zhruba víme tak valíme dál, projíždíme vesnicí, nikde ani noha. Nalézáme dům č.p. 55. Zaklepali jsme na vrata a otevřela paní Pražáková. Krásnou češtinou nás uvítala, ukázala nám naši ubikaci a my se začali vybalovat. Paní Pražáková se hned zeptala, na kolikátou má udělat večeři. Řekli že jí že na pátou ale ať nic nedělá že potřebujeme dojíst ještě domácí. Tak nám aspoň ukázala kam máme přijít. Všichni jsme si zabrali postel a vybalili věci. Po chvilce neplánovaně ležíme a někteří už i spí. Ono se ani není čemu divit, v autě se toho zrovna moc naspat nedá, kord Petr s Romanem kteří to odřídili celé sami. Martin začíná chrápat, tak jsem se domluvili že za chrápání budeme dávat žluté karty jako ve fotbale. (dvě žlutý = vyhazov na chodbu). Kolem páté jdeme na večeři, vybaluji ještě domácí řízky a utopence. U večeře si s paní Pražákovou pěkně povídáme, v tom z pole začne vracet zbytek rodiny. Babička, děda a syn Petr, vymrzlí zasedají ke kamnům a rychle se připojují k debatě, o tom jak se jim žije a nežije. Opravdu mě hodně překvapuje tak jejich čeština, krásná výslovnost, žádné to naše oukej. Náhle Petr Pražák, vytahuje flašku něčeho zlehka nažloutlého, a dává kolovat, domácí slívka. To se rozvedlo k další debatě, zjišťujeme že Petr pálí ročně 800litrů, a že pálí jen jednou. Tak mu dáváme ochutnat tu naši domácí. Říká že ji zná ale že je máme moc silný. Jenže my si dáme štamprdli tej naší padesátky a on decku svojí třicítky, takže ono je to nakonec jedno. Stejně se divím jakože ještě vidí dobře, když pálí jen jednou. Aby jsme nechali navečeřet i domácí tak bereme čelovky a jdeme na průzkum místní hospody. Ta je na návsi, společně s obchodem. Jelikož a protože místní do hospody moc nechodí, tak nemají ani točené pivo. Dáváme lahvového Ursuse (česky medvěd), v hospodě nás vítá nějaký opilý Rumun, pořád nám mává, po chvilce zjištuji že nemává že machruje, má totiž šest prstů na ruce :D. V hospodě jsme si všimli cedulky se zákazem focení, to však nevidíme zvlášť Roman který začal fotit co šlo včetně Rumuna. Dostali jsme vyhubováno od pana výčepního, že tam je cedule. Řádně jsme se omluvili, on to pochopil a bylo vše v cajku. Pak už si s námi i normálně povídal. Docucli jsme druhého Ursuse a šli zpátky k Pražákům. Když jsme přišli na pokoj měli jsme krásně zatopeno v kachlákách, otevřeli jsme vínko, nakrájeli nějaký kousání a plánování zítřejška. Dohodli jsme se že pořádně prozkoumáme vesnici a její okolí. Dobrou první banátskou noc ;)