Odhalení QuickSharea

Víte o tom že si QuickShare barví hlavu? Že je od přírody rezavej? Jestli ne tak mrknete na tyhle fotky:



quick jako technobuzna



Quick řádí v klubu



Quick se fotí na samospoušť



Quick nam ukazuje jak ma krasne oholene podpazi

Tak jsem se dočkal

     Starou jsem nechal na benzine a ujel. A nyní mám novou lepší,hezčí, prvotřídní.Ani že je černá mi nevadí. Je to můj novej miláček. Už ji nepustím z ruky holku moji mobilní.

     Tak jsem vás možná trochu navnadil ale opět je to jinak. Jak už asi chápete svou kapsu,ruku a ucho jsem opatřil novým mobilním telefonem. Poté co jsem o starý ale přesto skoro nový Sony Ericsson K750i přišel na benzinové pumpě spolu s veškerými doklady a zlaťáky jsem začal šetřit na nový. Starého mi je líto ale doufám že ho někdo používá jak se patří a že na něj není zlý. Ještě než vám představím můj nový mobil vám chci říct ( vlastně spíše napsat ) , že jsem si ho objednával přes internet z obchodu www.mobilni-telefony-biz.cz a jim trvalo 3 týdny mi ten mobil poslat. A to nemluvím o 2 neúspěšných objednávkách předtím. Na email mi chodili od tohoto obchodu maily, jako že zítra odesíláme, poté že není skladem atd. Když jsem to sečetl musel jsem jim napsat 6 emailů než jsem je donutil mi ten mobil poslat.

     A nyní k mobilu. Je to Sony Ericsson W950i. Recenzi o něm si můžete přečíst zde. Nebudu vám ho popisovvat když jsem sem dal oodkaz na recnzi. Snad jen povím, že s ním jsem spokojený.  A nyní snad už jen fotka:

No konečně

     V útery 18. září jsem se pěkně zapotil, protože jsem maturoval. Opravoval jsem český jazyk a literaturu kterou jsem v první termín opravdu nezvládl.
    
     Celou noc jsem nespal, nervy jako hrom. Ještě k tomu když člověk ví že v pondělí to z šesti lidí 3 neudělali a jdou maturovat za rok. Posledních 14 dní jsem se na maturitu připravoval docela dost a tak jsem si i hodně věřil. Ale věřil jsem si i na první termín a nedopadlo to. Byl jsem dost nervní. Přišlo rovných 12 hodin a já šel na řadu. Levou rukou od srdce jsem hrabal v pytlíku a vytáhl jsem si otázku č.25. Chvíli jsem nechápal jak si můžu vytáhnout 25ku když bylo jen 21 témat. Vytál jsem si otázku: Nejvýznamnější český spisovatelé a psaní i/y a s/z. Na potítko mi paní učitelka donesla otázky a vše mi vysvětlila. A pak už to bylo jen na mě. Za 15 minut na potítku jsem popsal zhruba celý list A4. Pak jsem došel na místo kde mě obsedli učitelé a už sem měl povídat. Vybral jsem si J.A.Komenského a tak jsem mluvil a mluvil a mluvil. Na pár podotázek jsem také odpověděl správně. Horší byla mluvnice. Neříkejte že si ještě pamatujete vyjmenovaná slova? Tak to jsem vysvětlil tak že mě nikdo nechápal. Uplynulo dalších 15 minut a bylo hotovo. S dobrým pocitem jsem odkráčel ze třídy a šel jsem na chvíli domů. O půl 3 jsem se vrátil do školy pro výsledky. S vyhlašováním jsem šel na řadu jako první. Pan Ředitel řekl: Pan Frank opakoval zkoušku z českého jazyka literatury. Opravná zkouška proběhla v pořádku a známka je 3, dále z řídících systému také 3, z angličtiny 3, z elektroniky 4 a z praxe 3. celkově prospěl. V tu chvíli jsem is hlasitě oddychl a už jen čekal až mi dají do ruky vysvědčení zároveň s elektrikářskou vyhláškou č.50. a mohl jsem jít domů. A dál? No šel jsem to zapít se spolužákem a večer ještě jednou se ségrou a švagrem Dastym, ve čtvrtek s turistama a na majlant a dnes nebojte půjdu také. Čau a sílu bratři.

Moje sbírka pivních tácků

Každá něco sbírá a kdo říká že nikdy nic nesbíral tak to sbírá doteď. Někdo sbírá masožravky viď Hudy? Někdo zase známky,etikety,cukry, svoje zuby nebo hokejový,fotbalový a já už nevím jaký všechny kartičky nebo průšvihy. Já sbírám pivní podtácky.

     Tyto papírový talířky na který si pokládáme sodovku sbírám už skoro 4 roky. Zezačátku to šlo lehce protože kam sem přišel tam byl ten co sem ještě nemel ale postupem času se to zhoršovalo až přišla krize, jakou prožívám poslední dobou že všechny už mám a nic nového. Sbírání pivních tácku není nic jednoduchého, když si vzpomenu jak jsem byl v roce 2003 v Itálii jako začínající sběratel a zároveň i začínající angličtinář tak pro mě byl docela problém si říct o pivní tácek. Spojením rukou, nohou a slov beer, table, paper se mi to nakonec povedlo ale byla to dřina. Možná si někdy v důchodu udělám web jako např. tento ve kterém budu sdružovat všechny moje tácky a třídit je podle pivovarů,zemí atd. Od podlední rekapitulace mých tácků jich mám celkem 441 z toho 103 kulatých, 226 hranatých a 72 v různých tvarech, což už docela ujde.

tak tady jsou holky moje

a tohle je můj nejoblíbenější

Automaty

Good idea

Nokia 888

O produktech finského gigantu Nokia jsem sice ještě, ale v případě Nokie 888 musíme udělat výjimku. S tímhle supermoderním mobilem se totiž nemůže rovnat žádný mobilní telefon, smartphone ani PDA.

Ono se sice nejedná ani tak o mobilní telefon, jako spíše o studii mobilního telefonu, ale tento drobný nedostatek Nokii 888 na působivosti vůbec nic neubírá. Jejím autorem je Tamer Nakisci z Turecka, který s ní vyhrál první místo v soutěži NOKIA Benelux Design Awards a podle něhož bude trh s mobilní elektronikou v budoucnosti patřit právě takovýmto modelům. Telefon o tloušťce pouhých 0.5 cm využívá zcela postrádá klávesnici, místo níž k ovládání slouží pouze hlasové příkazy a dotyková obrazovka. Přístroj lze držet v ruce jako běžný telefon, nebo stočit a nosit na ruce jako náramek. Základní myšlenka Nokie 888 spočívá v tom, že neexistuje žádný ideální tvar mobilního telefonu a proto musí být samotné zařízení schopno přizpůsobit se aktuálním potřebám uživatele. Tak jak se vám líbí?

Fotografovo nebe - rozlišení čtyři tisíce megapixelů

Pro milovníky fotografování se zrodila další lahůdka která vznikla z přátelské diskuse typu : Je lepší digital nebo klasika? Výsledkem je fotoaparát který má ze všeho něco a fotí neuvěřitelnými 4000 000 000 pixeli. Tento fotoaparát Gigapxl navrhli a zkonstruovali manželé Graham Fling a Catherine Aves.

Abychom mohli zobrazit obrázek pořízený Gigapxl fotoaparátem na monitoru potřebovali bychom 70 obrazovek na šířku a 44 obrazovek na výšku, a to všechny s rozlišením 1280x1024 pixelů. Kdybychom chtěli obrázek vytisknout co nejmenší tak, aby běžné oko bylo schopno rozpoznat všechny detaily, musela by mít zvětšenina rozměry 3 x 6 metrů.

Nejlepší představu ale získáme, když se podíváme do galerie výsledných obrázků. Cílem týmu je totiž zachytit krásu památek tak, jak je dnes vnímáme. Nejde totiž jen o projekt technologický, ale také umělecký, a při prohlížení úchvatných záběrů dáte autorům za pravdu - tyto snímky si vysoké rozlišení opravdu zaslouží.

Galerie fotografií z projektu Gigapixl

Abychom si ještě před podrobnějším pohledem na technologické pozadí projektu ilustrovali, jakých výsledků fotografové dosáhli, vybral jsem dvě fotografie, na nichž je vysoké rozlišení obzvláště působivé.

Raketoplán Discovery - noční záběr

Záběr zachycuje raketoplán Discovery při západu slunce, během pauzy v přepravě raketoplánu na start.

A teď to přiblížení... Vidíte tu bílou desku pod tryskami raketoplánu? Na výšku má něco přes metr, a od fotografa je vzdálená přes 80 metrů. Díky ultravysokému rozlišení fotografie si ale můžeme záběr přiblížit bez ztráty detailů:

Podobně bychom si mohli přiblížit detaily trysek nebo pásů přepravujícího vozidla. Tedy pokud bychom měli k dispozici DVD s fotkou v plném rozlišení. Přesně tak, fotografie se na nic s menší kapacitou nevejde.

Baseballový zápas

Další ukázkou je typická fotografie ze sportovního stadionu. Z celkového záběru nejspíše neoceníte fotografovu pohotovost...

Ale když si přiblížíme první metu, vidíme, že fotograf zmáčkl spoušť v pravý čas.

Zřetelně vidíme i lidi z publika, rozlišení je dostatečné k tomu, abychom rozpoznali obličeje.

Podobný projekt - holandská organizace TNO umožňuje on-line přístup k 2,5gigapixelové fotografii (lze interaktivně zoomovat a pohybovat se po obraze). Tato fotografie města Delft byla pořízena digitálně.

Myslím si že si tímto manželé Graham Fling a Catherine Aves vydělají pár zlaťáků protože bez pochyby bude jejich vynález chtít armáda a NASA, kterí mají zatím jen 1000 Megapixelů.

zdroj : technet.idnes.cz ( Pavel Kasík)

Svlékat, prosím!

Na sedmnáct set vyznavačů nahoty se sjelo k říčce Tyne u britských měst Newcastle a Gateshead. Stali se tak obyvateli "Nahého města". Pozval je sem světoznámý americký fotograf Spencer Tunick, který proslul právě uměleckými fotografiemi obrovského počtu nahých lidí.

Pro Tunicka je to vůbec první práce ve Velké Británii.

Newyorčan už dříve fotil stovky nahých lidí mimo jiné v Barceloně, Sao Paulu či ve Vídni. "Nejde mi vůbec o erotiku. Chci, aby moje fotografie měly smyslný náboj," tvrdí fotograf.

Chtěl by podle vlastních slov ukázat poetiku, která pramení z toho, jak jsou jednotlivá těla poskládána do mozaiky.

I samotní aktéři focení odmítají jakoukoliv spojitost s erotikou. "Není na tom nic exhibicionistického," tvrdí 34letá Cally Danielsová, která pracuje v Edinburghu jako designérka.

Kontroverzní fotograf
Práce osmatřicetiletého Tunicka vyvolává kontroverze po celém světě.

V roce 1994 dokonce skončil společně s modelkou v cele. Policistům se nelíbilo, když pózovala nahá na vánočním stromě před Rockerfellerovým centrem na Manhattanu v New Yorku.

Jeho největší "mozaikou" bylo sedm tisíc Španělů, které vyfotil v červnu 2003 v Barceloně.

Modely pracují zásadně zadarmo. Jediné, co dostávají za odměnu, je podepsaná fotografie.

zdroj : idnes

Cipis ve Springfieldu

S příležitostí blížících se simpsových ve filmu vznikla Kryšpínem řetězovka s názvem Český Spriengfield. A jelikož se už docela hojné množství lidí zapojilo, tak jdu do toho taky. Jde o to že si na webu simpsnů vytvoříte svojí postavičku která by se vám měla co nejvíce podobat, dáte ji na svůj blog a ozvete se Kryšpínovi který poté ze všech postaviček udělá jedno rodinné foto. Celé znění ůkolu najdete zde
Tak toto jsem já, líbím se?

Jak se volily divy

Při vyhlašování nových sedmi divů světa se na velké show v Lisabonu nadšeně hovořilo o „prvním globálním demokratickém rozhodování v dějinách lidstva“. Autorům těchto výroků ovšem muselo být jasné, že to není tak docela pravda. Volba některých z divů byla totiž silně zmanipulovaná.

Nápad na druhý díl veleúspěšného seznamu sedmi divů antického světa je samozřejmě chytrý a přitažlivý. Jeho autor kanadsko-švýcarský podnikatel Bernard Weber, ho navíc překládal jako určitý „nástroj k vyrovnání historické nespravedlnosti“. Na rozdíl od původního seznamu, v němž figurovali jen atrakce středomořského regionu, totiž mohly nyní do světa ramp vstoupit i památky odlehlejší civilizací.

Hlasujte zadarmo

Jenže právě v tom je základ těžkostí, nakonec celé hlasování, do něhož se zapojilo na 100 milionů lidí, poněkud znevěrohodnotili. Nedá se totiž rozhodně říct, že by se vzdělaní lidé z celého světa zodpovědně zamýšleli nad tím, kterým památkám dát status divu. Výsledky spíše odrážejí momentální vzepětí národního sebevědomí v některých zemích a marketingové akce, jež v nich hlasování podporovali. Proto není divů líný a blazeovaný Západ „prohrál“ na celé čáře. Do seznamu prosadil jen římské koloseum, zatímco žhaví favorité jako Eiffelovka věž či Stonehenge skončili v poli poražených (už vůbec nemluvě o našem pražském hradu a Karlově mostu, které byli v širší nominaci). Latinská Amerika má ovšem divy hned tři. K Hlasování pro sochu Krista Spasitele nad Rio De Jančárem totiž Brazilce vyzýval jejich prezident i borci z národního fotbalového týmu, reklamy byly na jízdenkách v aut

obusech a mobilní operátoři umožnili zdarma posílat hlasovací esemesky. Vláda v Peu zase zřídila speciální počítačové kiosky, ze kterých mohli lidé zdarma hlasovat pro Machu Picchu. V Jordánsku se do kampaně na podporu Petry zapojily královská rodina a poníze ze státního rozpočtu, v Indii propagovali Tádž Mahal i místní popoví zpěváci. Jediná zachovalá památka z původního seznamu – egyptské pyramidy – nakonec dostala status „čestného divu“ a nehlasovalo se pro ni.

Šlo hlavně o peníze

Mezi odborníky vzbudila celá akce mírné rozladění . UNESCO se do ní přísně distancovalo (jeho bývalí generální ředitel Frederico Mayor ovšem s organizátory spolupracuje a byl přítomen vyhlášení výsledků). Namítá, že vybrat sedm památek z celého světa o ničem nevypovídá; zvlášť v době, kdy má UNESCO na svém mnohem prestižnějším seznamu 660 kulturních a 166 přírodních památek.

Bernarda Webera proto kdekdo podezírá, že mušlo především o kšeft. On to však odmítá s tím, že do své akce už v přepočtu přes 300 milionů korun a zisk z ním (zatím) žádný nemá. Počítá ale s dlouhodobým pokračováním své myšlenky: nyní by se mělo volit sedm technických divů světa, další budou následovat.

Ať už je to ale s penězi jakkoli, máme tu nepochybně zajímavý úkaz: vyhlášení nových nových sedmi divů se jistě projeví v zájmu veřejnosti a turistickém ruchu.

1) Velká čínská zeď
(Čína) - Nejrozsáhlejší stavba na světě a prý jediná viditelná z vesmíru se začala stavět ve 3. století před naším letopočtem jako ochrana před mongolskými nájezdy. Dnešní podoba pochází z 15. až 17. století. Zeď měří až 6400 kilometrů a vysoká je místy až jedenáct metrů.
2) Socha Krista Spasitele
(Brazílie) - Socha z rukou francouzského sochaře Paula Landowského byla na vrchol hory Corcovado nad Riem de Janeiro umístěna v říjnu 1931. Navrhl ji Brazilec Heitor da Silva Costa. Měří 38 metrů.

3) CHICHÉN ITZÁ
(Mexiko) - Nejznámější chrámové město na mexickém Yucatánu sloužilo jako politické a ekonomické centrum civilizace Mayů a Toltéků. Kukulcánova pyramida, observatoř Caracol a další unikátní architektonická díla uprostřed džungle jsou stará přes tisíc let.
4) Koloseum
(Itálie) - Koloseum dal v Římě postavit císař Vespasián, dokončeno bylo roku 80 našeho letopočtu. Amfiteátr s dvojitým ochozem a otevřenými arkádami z kamene a mramoru sloužil jako aréna pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat i divadelní přestavení. Hlediště pojalo až 50.000 diváků.5) PETRA
(Jordánsko) - Celé skalní město vytesali do růžového pískovce v jordánské poušti kočovní Nabatejci - obytné místnosti, hrobky, pokladnice, chrámy i lázně. Před 2000 lety z něj učinili bohaté město, kde se zastavovaly kupecké karavany. Tajemství města pak dlouhá staletí střežili beduíni. Petru znovu objevil roku 1812 Švýcar Johann Burckhardt.
6) MACHU PICCHU
(Peru) - Posvátné pevnosti Inků ve výšce 2360 metrů nad mořem dala název nedaleká hora. Komplex s chrámy, paláci, terasami a zahradami vznikl okolo roku 1450 asi sto kilometrů od tehdejšího centra Incké říše Cuska. Roku 1911 ho objevil americký archeolog Hiram Bingham.
7) TÁDŽMAHAL v Ágře
(Indie) - Mauzoleum vysoké 75 metrů postavil u řeky Jamuny císař Šáhdžahán v roce 1648 na památku své milované manželky Mumtáz Mahal. Stavba hrobky na mramorovém podstavci uprostřed okrasných zahrad trvala 22 let a pracovalo na ní 20.000 dělníků. Povrch je zdobený polodrahokamy, kaligrafická výzdoba je z černého mramoru.

Pink Floyd - Another Brick in the wall

Dnes bych vám chtěl připomenout něco co určitě všichni znáte. Je to písnička legendární kapely Pink Floyd. Písnička se týká školy a má parádní klip. Hej, učitelé, nechte děti být!




We don´t need no education,
We don´t need no thought control,
No dark sarcasm in the classroom.
Teacher leave them kids alone.

Hey, Teacher! Leave them kids alone.
All in all it's just an - another brick in the wall.
All in all it's just an - another brick in the wall.

------------------------------------------------

We don´t need no education,
We don´t need no thought control,
No dark sarcasm in the classroom.
Teacher leave them kids alone.

Hey, Teacher! Leave us kids alone.
All in all it's just an - another brick in the wall.
All in all it's just an - another brick in the wall.
Další Cihla Do Zdi (Část 2)

Nepotřebujeme žádné vzdělání
Nepotřebujeme žádnou kontrolu myšlení
Žádný temný sarkasmus ve třídách!
Učitelé, nechte děti být!

Hej, učitelé, nechte děti být!
Tak jako tak, stejně je to jen další cihla do zdi
Tak jako tak, nejste nic víc než další cihla do zdi

------------------------------------------------------

Nepotřebujeme žádné vzdělání
Nepotřebujeme žádnou kontrolu myšlení
Žádný temný sarkasmus ve třídách!
Učitelé, nechte děti být!

Hej, učitelé, nechte nás děti být!
Tak jako tak, stejně je to jen další cihla do zdi
Tak jako tak, nejste nic víc než další cihla do zdi

Můj den D nadruhou

Zdravim dnes bych vam chtel popsat co se mi prihodilo.

1. Je ctvrtek 7 vecer a ja vezu s kamosem segru s jejim klukem na moravu ke strejdovi se kterým nasledne jedou do Chorvatska. Cesta do Velkých Němčic probihala v pořádku. Dojeli jsme ke strejdovi vybalili věci, v tom jsem ale začal hledat mobil kterej jsem mel společne s peněženkou klíčema a dalšíma věcima v ledvice. Volal jsem Dastymu (segry kluk) at koukne do tý hromady jejich veci jestli tam neni moje ledvinka. Jenze on si vzpomel ze jak jsme se stavlovali po cestě na benzince tak ze jsem si ji položil na střechu auta a odjel. Ledvinka musela spadnout nekde v arealu benziky na zem a nejakej šťastlivec ji nasel protoze mobil byl asi po 2 hodinach uz vyplej.V ledvince byl mobil Sony Ericsson K750i. (3500kč) pěněženka ve které bylo : Občanka,řidičák,karta pojištovny,bankovni ucet a dalsi hovadiny dale jsem v peněžence měl přes 3000kč , klíče. se zařizováním nových věcí mě to přijde přibližně na 8000. Večer jsme se tam byli koukat ale nic.

2. Spal jsem u babičky, ktera domluvla na ráno trhání meruněk u nejake jeji zname. Rikala ze jee na kole at za ni jedem autem. Ja nemel ridicak tak musel ridit Míza (kámoš) jen po me chtel abych se mu otočil na dvorku. Jenze ja si rekl ze to vycouvu. Mel jsem s autem popojet asi 5 metru tak jsem do nej sedl dvere jsem nedovrel nechal jsem je v prvni poloze. Jenze se mi nak nepovedl rozjezd cuklo me to dvre se mi otevreli vic a ja blbec nabral sloupek vinohradu. Dveře jsem mirne zdeformaoval. Jak říkal Bolek Polívka ve filmu ROMing: zpíčenej výlet.

Když udělám rekapitulaci tak me ten výlet přišel asi na 20.000kč

Tata odjel taky na moravu na nejaky hornacky slavnosti a po cestě domů se stavuje na Roling Stones v Brně. S mámou jsme se domluvili že mu nebudeme kazit naladu ze mu to reknej az prijede ale prsklo to a už to ví. Prej se docela zlobil ale pak volal zpatky ze se neda nic delat ale ze je to jen a jen na me. Tomuhle rikal smula, stat se me 2 takovyhle veci behem
12 ti hodin.

Francie Bretaň - Aneb v zemi Asterixe a Obelixe

Možná jste postřehli že za posledních pár dnů nepřibyl žádnej článek. Bylo to tím že jsem byl na dovče. Vydal jsemse s rodinou a dalšími 45ti převážně Lanškrounskými turisty do Francie do Bretaňě. Na takovýmhle výletu je nejhorší cesta. Plně naloženej autobus s přívěsem s kolama jel až do Francie po dálnici průměrnou rychlostí 55km/h. Cesta trvala bez mála 2 dny. Po cestě do Bretaně jsme se kromě pauzy v Praze kde jsme nakládali 2 lidi (tam jsem si udělal hnedka kámoše)
stavili do Paříže. Ale v plánu bylo dojet tam ve 2 odpoledne namísto 10ti večer. Ale tím možná líp protože osvícená večerní Paříž je nádherná.Bretaň je poměrně chladný kraj plný majáků, větrných mlýnů a kamenných kostelů. Fučí tam teplý vítr z Altantiku ale svítíčko sluní fest.(to poznávám až teď když píšu tenhle článek, vypadám jak vařenej rak kterej má na pupku nastříkanej pantenol). Já stejně jako většina z nás jsme do moře ani nešli protože bylo doslova ledový. To bylo lepší sednout na břeh a pozorovat jak vlny se rozbíjejí o skály. Krásně to uklidnuje.Strasně se mi líbilo ze jsme jezdili po pobřeží kde bývají různé výhledy na Atlantik.
Vejlet byl hodně povedenej i přes to že se se musely hodně zkracovat trasy někdy i o 30 km protože se bylo pořád čím kochat. Přístě by mělo být Skotsko tam se teším jak malej Jarda.

Videoklipy meho gusta

Napadlo me ze bych mohl dat na blog takovou lehkou ochutnavku toho co poslucham.

Deep Purole – Smoke on the water .. tenhle koncert musel bejt zivotni zazitek.

Led Zeppelin: Over the hills and far away

Wohnout – Rayda

Jarek Nohavica – Mikymauz

Lenny Kravitz - Are you Gonna go my way

Horkýže Slíže - A Ja Sprostá

Franz Ferdinand - The Fallen

Čenda noriš

u tohohle videjka sem ho hodne moc nasmál.

Vstávat a cvičit

Budíky jsou od toho, aby člověka doslova dostaly z postele. Byl zde různé lítající a jezdící budíky, ale tento využívá jednoduchého principu. Budík je zabudován v koberečku a ráno přestane pípat, když se na něj postavíte. Zatím jde o koncept, ale nápad je to výborný a věřím, že bude realizován. Hned bych si ho koupil. Jsem totiz hroznej spáč.

zdroj: yankodesing

videa : Na stojáka a Hale and Pace

NA STOJÁKA
DOPIS
Tomáš matonoha čte dopis poslankyni za KSČ



POPRVÉ
Tomáš Knor vypraví příběh s pěti pé



NUDA
Michal Kavalčík, mimo jiné muzikálový zpěvák, předvádí vtipnou písničku a tom, jak se hrajou „hry pro volne chvile“.





HALE AND PACE
Bezkontaktní rvačka


Dva blázni v obchodě



Dva blázni s detektivem



Obchod pro kutily

Microsoft Surface - parádní věc

Microsoft představil svůj nejnovější produkt – dotykový počítač s názvem Surface. Věc je to vskutku futuristická – umožňuje jednoduché prohlížení fotografií a videí pohybem prstu po obrazovce, rozpoznávat a synchronizovat různá zařízení a třeba i nakupovat. Nejzajímavější je ovšem to, že je to v podstatě stůl určený do obývacího pokoje. Je vybaven 30" displejem (úhlopříčka 76 cm), vysoký je 56 centimetrů, široký 106 cm a hluboký 53 cm. Displej umí rozeznat najednou několik (možná i desítek) dotyků najednou, díky tomu se zábavy může účastnit celá rodina nebo kamarádi. Rozpozná různé pohyby, gesta a dokonce i předměty. Prostě interaktivita.

To vše je řízeno upraveným systémem Windows Vista, hardwarová specifikace zatím není známá. Díky vestavěnému Wifi 802.11 b/g, Ethernetu 10/100 a Bluetooth 2.0 se k němu dá připojit spousta zařízení od mobilních telefonů, PDA až po Zune nebo podobné přehrávače. Pozná dokonce i některé jiné objekty – například sklenici vody a podobně.

Microsoft Surface bude k dispozici koncem tohoto roku, zejména pro hotely, restaurace a další podobná místa. A cena? Asi 5.000-10.000 dolarů (asi 105-210 tisíc korun), což není zrovna málo. Pokud se chcete dovědět víc, navštivte oficiální prezentaci , kde jsou i videa tohoto „stolu“ přímo v akci.

Kvůli olympijské pochodni postaví Číňané dálnici k Mount Everestu

Čína postaví dálnici k Mount Everestu. Důvodem je cesta olympijského ohně, která povede právě přes nejvyšší vrchol světa. Peking oznámil úmysl vynést olympijskou pochodeň až na 8 848 metrů vysokou horu letos v dubnu. Kritici ale tvrdí, že tím chce jen světu ukázat nadvládu nad Tibetem, který okupuje od roku 1951.

Práce na stavbě asfaltové komunikace mají začít už příští týden a náklady dosáhnou 20 milionů dolarů. Téměř 110 kilometrů hlavní silnice, která má být dokončena do čtyř měsíců, spojí úpatí Mount Everestu se základním táborem.

Do budoucna má pak podle Pekingu sloužit horolezcům i turistům. Hlavním oficiálním důvodem je ale pouť olympijské pochodně, která měří 136 tisíc kilometrů a je vůbec nejdelší v historii. V rámci 130 denní cesty bude oheň vynesen právě i na nejvyšší horu na světě.

50 nejkrásnějších gólů

Jak piráti vyrobili atomový hřib v Krkonošších

Umělecká skupina Ztohoven se nabourala do ranního vysílání České televize. V pořadu Panorama se mezi on-line záběry z českých hor a měst objevil atomový hřib.

Záběry atomového výbuchu v údolí Krkonoš mohly vyděsit desítky tisíc diváků, kteří pořad obyčejně sledují. Ti, kdo znají kousky skupiny Ztohoven, asi hned věděli, která bije. Na záběru se totiž objevila její internetová adresa.

Panorama vysílá ČT2 každé ráno od 7:50. Přináší živé záběry panoramatických kamer z různých koutů republiky, současně informuje o povětrnostních podmínkách. Záběry z pirátského vstupu do vysílání pořadu můžete vidět ZDE.

"Už jsme zjistili majitele internetové adresy, která se v programu objevila, a vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi nevhodné záběry, budeme se je snažit dohnat k maximální zodpovědnosti," sdělil Martin Krafl. ČT podá trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Krafl dále upřesnil, že pořad Panorama se nevyrábí přímo na Kavčích horách. "Hackeři se nabourali do záběrů, které pro ČT pořizuje společnost Sitour, jež program vyrábí. Konkrétně někdo napadl kameru v Černém Dole," doplnil.

Česká televize nyní podle Krafla posílí technickou ochranu vysílání tak, aby k podobným událostem už nemohlo dojít.

Hackerům hrozí stíhání
Provozovatele areálu v Černém Dole, společnost Markid Trutnov, akce pobouřila. "Dost nás to poškodilo. Kameru máme pronajatou, abychom v místech našich areálů podpořili turistiku. Zvažujeme trestní oznámení na neznámého pachatele," řekl ČTK mluvčí Radek Etrych.

Trutnovská policie zjišťuje, jak se "piráti" do vysílání nabourali. "Na místo vyjela hlídka, aby zařízení ohledala. Trestní oznámení jsme dosud od nikoho nepřijali," sdělil operační důstojník. "Zda došlo k šíření poplašné zprávy, bude výsledkem dalšího vyšetřování," dodal.

Hřib se líbil
Na stránkách umělecké skupiny vzbudila událost převážně kladné ohlasy. "Moc pěkná ukázka síly médií a hlavně její manipulovatelnosti, už se těším na další demonstraci," píše se na webu Ztohoven.

"Toto je jediná cesta, jak lidem otevřít oči a naučit je pochybovat o všem, co vysílají media," myslí si v podobném duchu přispěvatel diskuse na iKomentářích.

iDNES.cz zjistil, že doména Ztohoven.com byla založena teprve před dvěma dny. Zaregistrovanou ji má Tomáš Forejt z Prahy. Od skupiny se ale distancuje. "Já jsem jen registrátor jejich domény a hostingu, které si zaplatili ve čtvrtek," tvrdí.

Havlovo srdce a Znásilněný podvědomí
Skupina Ztohoven na sebe poprvé upozornila už v roce 2003. V pražském metru tehdy překryla osm set reklamních vitrín velkými otazníky. Akcí nazvanou Znásilněný podvědomí chtěla upozornit na neblahý vliv reklamy na člověka.

Ve stejném roce skupina překryla polovinu velkého neonového srdce, které výtvarník Jiří David umístil na Pražském hradě, a tak z něj vytvořila otazník.

Sdružení Ztohoven tvoří podle dostupných informací kolem dvaceti mladých umělců. Svou identitu skrývají pod pseudonymy Roman Týc, Petr Olejka, Tomáš Jasný, Otto Horší nebo Sláva Svoboda.

Atentát na slivovici

Z Bruselu přišla pobuřující zpráva: z připravovaného zákona o označování lihovin v Evropské unii vypadlo ustanovení, které umožňovalo používat pro naši milovanou tradiční pálenku ze švestek pojmenování slivovice. Podaří se odvrátit ránu, jež by mnohé z nás zasáhla na místě z nejcitlivějších

V rámci chystaného zákona právě teď v metropoli evropské byrokracie probíhá bitva o novou definici vodky: při ní jde o těžké miliardy (spor se vede hlavně o to, zda lze jako vodku označovat i alkohol vyrobený z jiné suroviny než obilí). Do zákona jsme si však už v době našeho vstupu do EU klopotně prosadili, že jako slivovici uzná i produkt našich klasických palíren. Právě tahle pasáž ale teď z předlohy zákona záhadným způsobem zmizela!

Pardon, stal se omyl

Zbylý text pak praví, že jako slivovice bude označován pouze nápoj ze zemědělského lihu. Také vás hned napadlo, že jde o komplot velkovýrobců kořalek proti jejich trpasličím, leč početným palírenským konkurentům. To je však teorie stejně efektní jako málo pravděpodobná. Zpravodaj zákona Němec Horst Schnellhardt vcelku podle očekává ní tvrdí, že slivovicová pasáž textu vypadla omylem při jeho zkracování a úpravách. Hloupé ovšem je, že neúplný zákon prošel jednáním v příslušném výboru (jemuž mimo chodem šéfuje český europoslanec Miroslav Ouzký) a vydal se na

další pouť po spletitých stezkách legislavity ; to by mělo už tomto měsíci završit hlasování celého parlamentu. Naši europoslanci tak teď mají nový těžký úkol: během pár dnů musejí dát

dohromady pozměňovací návrh, který by nám slivovici zase vrátil. A hlavně prosadit ho na parlamentním fóru: To znamená vysvětlit stovkám lhostejných poslanců z celé Evropy, proč by pro něj měli hlasovat. Pomoci přitom má zpravodaj Horst Schnellhardt, na jehož hlavu vina za celou situaci padá především. Přesto ale nelze vyloučit, že se věc můžou nastat nejrůznější zmatky a průtahy. Lobistická síla slivovice přece jen není taková jako síla vodky: švestková vůně může být pro europoslance příliš slabá a nezajímavá. To by pro česko-moravsko-slezské pálenice znamenalo podobný průšvih jako dříve pro velkovýrobce lihovin zákaz používání slova rum. Pálila by se pak „švestkovice" nebo třeba „moravská voda"? Majitele pálenic možná čekají zlé časy. Budou kvůli Bruselu muset na slivovici zapomenout? Ale ne - věřme, že nám tradiční slivovice zůstane zachována. Jen to možná kvůli trapné byrokratické chybě bude chtít ještě dost času a úsilí.

Dnes o země, zítra do kalíšku!

Když je slivovice v ohrožení, protestují Valaši samozřejmě jako první. Na Pulčíně už dokonce stihli uspořádat manifestaci,

při níž pod heslem Dnes do země, zítra do kalíšku! zasadili 200 mladých stromků trnek (švestek).

„Pokud nám Brusel zakáže používat slovo slivovice, přijdou akce občanského odporu," prohlašovali jedním hlasem účastníci akce.

„To slovo je naše a my ho budeme používat dál, i kdyby se úředníci třeba postavili na hlavu!"

Pijme pivo z hrachoru

Základ slávy českého piva tvoři skvělý ječmen, ze kterého se vaří. To už se ale možná brzy stane minulostí. Vinou stále rostoucích teplot a silných letních dešťů totiž kvalita našich ječmenů rychle klesá. Experti z brněnského výzkumného ústavu pivovarského a sladovnického proto už rok zkoušejí výrobu sladu I z jiných plodin, například cizrny, hrachoru a vigny! O chuti piv, která se z nich dají uvařit, však zatím nemáme žádné zprávy.

Nebeský chodník

Mezi architektonické rarity světa se nyní zařadil skleněný most, který vyčnívá nad Grand Canyonem v americké Arizoně.

Na jaře letošního roku byla nad největším kaňonem světa slavnostně otevřena unikátní skleněná vyhlídková terasa Skywalk, most ve tvaru podkovy. „Nebeský chodník“ je zavěšen ve výšce 1854 metrů nad řekou Colorado, tedy přibližně dvakrát výše, něž kam sahá špička nejvyššího mrakodrapu světa.

Fascinující stavba vyčnívá 21 metrů přes okraj strmého útesu a od pádu na dno propasti (trval by celých 15 sekund) dělí návštěvníky jen 8cm silné skleněné desky podlahy a 2,5 m vysoká skleněná stěna. 94 kovových tyčí, zavrtaných 14 metrů hluboko do vápencového masivu, drží konstrukci, která pohltila 150 tun oceli a 90 tun speciálně tvrzeného skla. Most se také stal nejodolnějším mostem na světě. Podle testů dokáže odolat náporů větru o síle tornáda, snese zatížení odpovídající hmotnosti 70letadel Boxing 747 i zemětřesení o síle osmi stupňů Richterovy stupnice.

Pavel Bém nepokoří Mount Everest

Fiaskem skončila himalájská expedice pražského primátora.Bém s doprovodem už míří zpět do prahy. Příčinou je podle řady zdrojů jeho povýšenecké chování.

Zejména na úřadech Čínské lidové republiky vzbudil značnou pozornost. Nejprve se dožadoval povolení k odstřelu tří levhartů sněžných a jedné pandy velké s odůvodněním, že jejich vycpaniny chce darovat Muzeu hlavního města Prahy. Když byl zdvořile odmítnut, křičel: "Víte kdo já jsem? Primátor komorního olympijského města a vrcholný představitel obávaného ekonomického tygra - České republiky! Jan Ámos Komenský,Baťa,Klaus a Bém, rozumíte? To já rozhoduji o počtu veřejných záchodků na Praze 6!" V rozhovoru pro celostátní deník Žen-min-žpao pak uvedl, že Peking není vhodný pořadatel olympiády, protože postrádá lanovku a nežije v něm dostatek Syslů. Vyzval také čínské podnikatele, aby přestali vyrábět napodobeniny značkové elektroniky z Tesly Hloubětín. Další skandál ztropil Pavel Bém v půjčovné Šerpů Tenzing Garden. "Fuj tajksl!" vyprsknul, když byl na uvítanou uctěn hrnkem zeleného čaje se žluklým jačím máslem. Nezdál se mu ani nabízený velehorský průvodce. „Tohle má být reprezentativní Šerpa pro primátora Prahy?“ štětil se, „ten sociálně nepřizpůsobivý tvor s krumpáčem? Kde má vůbec taxametr? Pavel Bém nakonec na Everest nebyl vpuštěn, čímž nás příslušné úřady zachránily před pořádnou ostudou. Primátor měl totiž plán, že na nejvyšší horu světa vystoupá na lyžích stylem stromeček, umístí na vrcholu miniaturu Langweilova miniaturního modelu Prahy a vrátí se prvosjezdem do základního tábora. Trať se podle něj měla pojmenovat Bémův sešup.
Ještě před návratem do vlasti napsal Pavel Bém poněkud zhrzenou báseň Prozžení horolezcovo:
Jak jsi malé, Himaláje,
Ve srovnání s Českým rájem!

Veše vršky nejsou hrdé,
Jako štíty u nás v Brdech

Himaláje,Himaláje,
Cesta moje daleká je.

Čomolungmu nechci vidět už.
Není pro mě – já jsem český muž.

Futurolog Maňana přesto soudí, že Pavel Bém je dobrý šplhoun, spíš však sociální než velehorský. Proto předpovídá: „V roce 2013 překoná strmé úbočí Hradčan.“